cimg2824

T-Max cestopis: Jak se zvládají Alpy na skútru?

Posted on

Výlet jsme naplánovali na první prázdninový týden a měli jsme stanoveny celkem tři cíle. První z nich byl zámek Neuschwanstein, dále pak nejdelší a nejprudší letní bobová dráha Rakouska v Mieders a třetí cíl byla největší ledová jeskyně na světě Eisriesenwelt

Při balení zjišťuji první výhodu oproti motorce, kterou má T-Max v podsedlovém prostoru. Do toho se nakonec vešly oba spacáky, ešus, nějaké konzervy a hromada cajků potřebných ke kempování. V bočních brašnách jsme vezli jen oblečení, na nosiči vzadu pak stan, karimatky a prostor mezi nohama vyplnil menší tankvak. Takto naložení jsme vyrazili za neskutečného pařáku v sobotu odpoledne směr Příbram. Ovladatelnost se nijak zásadně nezměnila, jen akcelerace nad 140 km/h byla o něco vlažnější, než když jsem si to mrskal na skútru sám.

První pauza byla v kiosku na konci Příbramské dálnice, pak pokračování dál do kempu v Horní Vltavici, kde jsme měli dnešní cíl v zamluvené chatce. Cestou jsem se jen ujistil, že nejsme v naší skupině čtyřech motorek žádnou brzdou a v pohodě stíháme.

cimg2824

Druhý den jsme přejeli čáru do Německa směrem na Pasov (Passau). Kdo tu ještě nebyl, tak doporučuji prohlídku starého města, které je na jakémsi poloostrově obklopeném řekami. Stékají se zde Dunaj, Inn a Ilz a vytvářejí velmi malebné panoráma. Pro motorkáře je důležitá informace, že v Pasově mají své prodejny všechny německé motorkářské řetězce. Jestli jste doma něco zapomněli nebo potřebujete něco nového na sebe nebo na mašinu, neváhejte je navštívit, už začaly letní výprodeje.

 

Přes Německo

Ještě v Čechách jsme dostali info, že na dálničním okruhu kolem Mnichova jsou nějaká omezení a tvoří se tam kolony. Protože se nám nechtělo riskovat a zůstat někde v zácpě, střihli jsme to po okreskách. Nejprve podél rakousko-německých hranic do Braunau, pak směrem na Rosenheim. Nepříliš zajímavou cestu zpestřil kopec, na který se jak obrovský černý had klikatila luxusní silnička. Podle svodidel a smykanců na silnici se tady zřejmě jezdí závody do vrchu a to nás naladilo na malý soukromý závod s plnou polní a spolujezdci za zády.

cimg2862

Taky to bylo první seznámení hlavního stojanu T-Maxu s německým asfaltem, ale obstál na výbornou. Jistý ve stopě na výjezdu pod plným plynem i na ostrých brzdách, a to připomínám plně naložený. Bohužel vám nemůžu dát na tuto silničku typ, protože jsme v tu chvíli jeli jako ovce podle navigace jedné z motorek a nevím, kde to bylo. Zlatá doba, kdy jsme bloudívali podle mapy…

Někde kolem Bad Tölz se místo vystupujících hor na obzoru zatáhlo a začalo pršet, postupně to přecházelo v liják. Na dálnici na Ga-Pa (Garmisch-Partenkirchen) už stála voda. Zde jsem pocítil další výhodu skútru. Nohy na stupátkách schované před vodou byly stále v suchu a bezpečí, což se nedalo říct o nohách dalších členů výpravy, bohužel ani o mé spolujezdkyni, jíž zadní kolo T-Maxe úspěšné plnilo boty vodou. Před námi bylo to nejzajímavější z dnešního dne, konečně jsme v horách a vypadá to, jako by měl být konec světa. V Oberau jsme odbočili na horskou silničku a namířili jsme si to do Rakouska. Pršet přestalo, ale zataženo zůstalo a vzhledem k pokročilé denní době se dalo předpokládat, že zůstane minimálně do tmy. To byla velká škoda, protože silnička 2060/255 vedoucí mezi skalními masivy je naprosto kochací záležitost. Na rakouské straně lemuje jezero Plansee s průzračnou vodou, u kterého je možné se ubytovat v kempu. My jsme ještě pokračovali do hraničního města Füssen resp. sousedící vesnice Schwangau, kde jsme přenocovali.

Zemědělské Schwangau je plné typicky alpských domů s balkóny vyzdobenými květinami. Je na dohled od světoznámého zámku Neuschwanstein a toho místní využili a téměř v každém domě najdete ubytování. Vzhledem k atraktivitě místa je cena za noc v privátě 30 € se snídaní. Problém je, že většinou mají dva až tři pokoje, pokud je vás víc a chcete spát spolu, musíte zvolit hotel, který se dá sehnat od 41 €, nebo pěkný pětihvězdičkový kemp Brunnen u jezera Forggensee.

Druhý den nás opět přivítala olověná obloha, zámek byl sotva vidět, ale to nebránilo prohlídce. V podzámčí se nevyhnete placenému parkování, a to ani s motorkou, resp. skútrem. Asi víte, že tu jsou zámky dva, naším cílem byl však ten slavnější – Neuschwanstein. K zámku se můžete nechat vyvést stylově v kočáře nebo úplně nestylově autobusem. Pokud vám nevoní ani jedno z toho, tak po svých, není to daleko. Chvílemi si tady připadáte jako v malém Japonsku, jelikož koncentrace šikmookých turistů je zde značná.

cimg_1

Rozepisovat se tady o zajímavostech nemá cenu, každý si „vygůglí“ to, co ho zajímá. Jen stručné poznatky. Pokud chcete jít na prohlídku, vyplatí se přivstat si nebo si koupit lístky den dopředu. V sezóně se na prohlídku čeká klidně i 4 hodiny. Každý dostane sluchátka a výklad má ve svém jazyce. Čekání si můžete zkrátit procházkou k lávce Marienbrücke, ze které je nádherný výhled na zámek, nebo sejít se osvěžit dolů k tůním. Každopádně se vyplatí rezervovat si na prohlídku celý den. Zajímavý není jen zámek, ale i okolí, a pokud máte slabost pro historické stavby, vyplatí se i prohlídka blízkého Füssenu a jeho starobylého centra.

 

Konečně Rakousko

Ze Schwangau přejíždíme do Rakouska a po silnici 179 míříme za dalším naším cílem. Silnice klikatící se v údolí mezi horami se na chvíli vyšplhá do hor, aby po překonání Fernpassu opět klesla do údolí. Právě na parkovišti kousek pod Fernpassem sklidím se skútrem velký úspěch u dvou mladých Japonců ve vypůjčeném autě, kteří neváhali zastavit provoz, aby si nás mohli vyfotit. Zdvižené palce nahoru znamenali, že jako dobrý. Asi doma dranděj taky na T-Maxu. 🙂

Pokračujeme na Innsbruck, ve Fronhausenu si můžete cestu urychlit použitím dálnice nebo pokračovat podél řeky Inndo Innsbrucku. Bobovka v Mieders je směrem na Brenner, ale zjišťujeme, že kvůli proměnlivému počasí nejezdí a dnes jezdit nebude a jestli zítra nikdo neví. Přehodnocujeme tedy cíl dnešní etapy a jdeme na prohlídku Innsbrucku. Po příjemně stráveném odpoledni se přesouváme do kempu v Rattenberg-Kramsachu. Opět to lze urychlit po dálnici, ale dáváme přednost silnici (171). Ve městě Schwarz doporučujeme navštívit u silnice umístěný motorkářský komplex, kde kromě hromady nových mašin najdete i motocyklové museum, které stojí za zhlédnutí (www.motorbaer.com). Poslední úsek do Rattenbergu lemují menší hrady a zámky, které byste z dálnice těžko viděli.

cimg2817

Středeční ráno nás přivítalo sluníčkem a byl to taky jediný den z celého týdne, kdy nám ani jednou nezapršelo. Cílem bylo městečko Werfen nacházející se 45 km jižně od Salzburgu. Zde se ve skalním masivu nachází největší ledová jeskyně na světě Eisriesenwelt.

Cestou jsme se užívali kvalitní silničky i pohodlí, které nám T-Max dopřával. Pro řidiče je příjemné, že lze ve velkém rozsahu přesouvat nohy. Můžete je mít natažené před sebou nebo i skrčené pod vámi. Každému dle libosti a můžu říct, že jsem toho využíval docela často. Ve Werfenu, na typicky alpské silničce k pokladně jeskyně přišla T-Maxova chvíle. V zatáčkách utažených tak, že i velkoobjemové motorky museli řadit za jedna a zatáčky najíždět jak s autobusem, T-Max zazářil. Díky skvělé ovladatelnosti se s ním dali střihat bez problému vnitřkem i s plnou polní a všechny motorky v naší skupině jsem takto podjel. Tím, že se neřadí, odpadá takové to cukání nepříjemné zvlášť pro spolujezdce. A že by to tady bylo 1-2-1-2-3-1…

dsc_2955

Po zaplacení vstupu do jeskyně 20 €/os. na návštěvníky čeká menší túra. Podle informační cedule je to 20 min. k lanovce, tři minuty strávený v ní a pak dalších 20 minut traversem ke vchodu jeskyně. Ve vedru je to docela záhul, zvlášť v motorkářským, ale táhnout si hadry s sebou se vyplatí. V jeskyni je konstantní teplota kolem nuly a hodinová prohlídka určitě stojí za to. Je to obrovský zážitek. Není tam však osvětlení, každý vyfasuje karbidku a průvodce rozsvěcuje jakousi zápalnou šňůru. No prostě to musíte vidět a hlavně zažít…

Protože naše plánované cíle byli tímto splněny, zamířili jsme do námi oblíbeného rodinného kempu v Plombergu u jezera Mondsee. Cestou se projíždí městečkem Hallein, které určitě nesmíte vynechat. Nevím, jestli je nějak historicky významné, je spíše průmyslové, ale v centru na náměstí je naprosto luxusní cukrárna. Tak veliké a načančané poháry jsem ještě nikde jinde neviděl. Cukrárnu jsme objevili před několika lety a od té doby kdykoliv jedeme kolem, stavíme na pohár. Jeden bohatě vystačí pro dva a je to pastva jak pro oči, tak pro mlsný jazýček.

Kam určitě jet

Z Halleinu vede krásná cesta na Ebenau. Krátce za městem upozorňuje cedule motorkáře na pomalou jízdu a tam, kde je tahle cedule, to vždy stojí za to. Kvalitní silnice se vine s minimálním provozem v nekonečně na sebe navazujících zatáčkách nejprve podél řeky a posléze jezera Wiestalstauseedo Ebenau. Pokud máte čas a chce se vám zvolnit tempo, doporučuji kousek před Ebenau odbočit na Faistenau.

Silnička se záhy zúží na sotva jeden pruh a po nějakém tom kilometru se ocitnete na hraně krásného kaňonu. Po prohlídce a nutném pořízení snímků ještě nepospíchejte. Ve Faistenau odbočte doprava a pokračujte směrem na Tiefbrunnau, kam ale nedojedete. Kousek před ním odbočte na Brunn. Serpentinami se dostanete přes kopec, chce to jet opatrně, cesta je úzká, a přijedete k hlavní silnici B158. Než budete pokračovat na Fuschl am See, zřejmě vás zaujmou prosklené kanceláře plovoucí na vodě na pravé straně. Není tam nikde žádná reklama, ale věřte, že je to sídlo Red Bullu.

Do cíle dnešního dne je to jen kousek, mineme Fuschl am See a už se před námi otevírá panoráma městečka Sankt Gilgenu a jezera Wolfgangsee. Na kruhovém objezdu se držíme vlevo, přehoupneme se přes kopec a je před námi jezero Mondsee. Kemp v Plombergu nabízí i ubytování v penzionu, které část naší družiny využila. Ten den jsme ještě stihli večerní koupačku.

V tomto kempu jsme zůstali tři noci, dopoledne jsme trávili lenošením a koupáním u jezera. Odpoledne nám vždy sprchlo a občas spadla i nějaká ta kroupa, ale v podvečer se zase udělalo pěkně a mohli jsme vyrazit. Okolí nabízí mnoho možností na výlety, které by dali na celý týden. Nedaleko je Salzburg, který stojí za návštěvu, ale schlamstne celý den. Také stejnojmenné městečko Mondsee by jste měli poctít svojí přítomností a nevynechejte dominantní baziliku svatého Michaela s překrásnou vnitřní výzdobou. Zajímavý je také výlet vláčkem s parní mašinkou, který vás vyveze se Sankt Wolfgangu na vrchol hory Schafberg (1783 m. n. m.). Nebo třeba procházka po lázeňské kolonádě v Bad Ischl. V jeho blízkosti se nachází velmi zajímavá silnička 153 vytvářející jakousi spojku z hlavní silnice 145 k jezeru Attersee, která by se dala přirovnat k přírodnímu okruhu. Jak již bylo zmíněno, je toho tady mnoho a každý si zde najde své.

Pro zpáteční cestu můžete volit rychlejší variantu po dálnici, která vás dovede téměř do Čech, nebo si těch 200 km ještě užít kvalitu rakouských okresek. Jen držím palce při proplétání se Linzem. Ještě nikdy se mně ho nepodařilo projet, abych aspoň trošičku nezabloudil.


 

Proč na skútru?

Možná to znáte sami, mašina vám zahálí v garáži, protože na ní poslední dobou nějak nezbývá čas, a to z různých důvodů (práce, rodina, jiné koníčky atd.), přesto se ji nechcete vzdát. Za to skútr nezahálí ani hodinu. Tenhle dělník vás denně dopravuje do práce, odjedete si s ním téměř cokoliv, je pořád po ruce – stačí na něj skočit a jet. Stopětadvacítkové přibližovadlo na ježdění kolem komína stačí, ale vydat se s ním dál už je přeci jen vopruz. Proto nás napadlo otestovat našeho redakčního koníka T-Max 530 jako kompromis jedné mašiny v garáži, která zastane každodenní práci hbitého dopravního prostředku, a když na to přijde, odjedete na ní i dovolenou ve dvou. Dokáže tedy T-Max nahradit velkou motorku?


 

DATA

Najeto: 1530 km
Počet dní: 5
Hlavní taháky:
* Zámek Neuschwanstein
* Bobová dráha v Mieders
* Motorkářský komplex ve městě Schwarz
* Největší ledová jeskyně na světě Eisriesenwelt

cimg2884

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *